30 Seconds to Mars ve Vídni (26.11.2011)

Skupina 30 Seconds to Mars už navždy zůstane mou nejoblíbenější. Když se objevila možnost, že bych je mohla vidět ve Vídni, neváhala jsem a koupila si lístek. Vlastně je to úplně poprvé, co jsem se rozhodla vyjet za hranice ČR úplně sama. Ale ve Vídni už na mě čekalo spoustu skvělých lidí, takže jsem se měla nač těšit ;-) Ale mému výletu předcházela ještě jedna událost. Od té doby, co znám 30STM, jsem si přála poznat jednotlivé členy kapely i mimo pódium. Už se mi párkrát stalo, že když si něco hodně přeji, nakonec to opravdu vyjde. Proto jsem byla šťastná, když mi bylo oznámeno, že s nimi mohu dělat rozhovor na PCF. Bohužel před festivalem Jared onemocněl, takže přednost dostala televizní média. Já se ale tak snadno nevzdávám. Jakmile jsem měla v ruce lístek do Vídně, okamžitě jsem začala jednat. Co Vám budu povídat, stálo mě to spoustu práce, času i nervů. Ale stále to za to! Bylo potřeba zařídit spoustu věcí, najít ty správné kontakty, aby všechno klaplo. Až v pátek 18.11., kdy jsem byla v práci, mi najednou zazvonil telefon. Volala mi maminka s tím, že se mám něčeho chytnout. Ano, následovala ta zpráva, na kterou jsem celou tu dobu čekala. Dostala jsem 10 minut na rozhovor! Dokážete si to představit, jak jsem byla nadšená :D Tentokrát jsem si už byla jistá, že to klapne. Takže týden před koncertem jsem byla už myšlenkami úplně mimo. Rozhovor se totiž skládal z otázek, které pocházely od fanoušků. Neměli ale ponětí, nač je potřebuji. Musela jsem tedy držet jazyk za zuby, abych nic neprozradila. Řeknu Vám, nebylo to nic lehkého. Nejraději bych to všude vyzvonila :D Ale nakonec jsem to zvládla. Stále jsem ale nevěděla, v kolik hodin se ta sláva bude konat :-/ To víte, domluvit něco s managementem kapely není hračka :D Už zbýval poslední den do koncertu, když se mi konečně ozvali, že můj čas nastane v 18:50! Předkapela přitom měla začít už v 19:30. V tu chvíli mi bylo jasné, že se mohu rozloučit s předními řadami na koncertě. No co, konečně se mi splní to, co si tak přeji. Ještě jsem absolvovala jeden hovor s Rakouskem, kde mi bylo sděleno, kde přesně se bude všechno dít, nač se nesmím ptát a další podrobnosti. Do té doby jsem byla nervózní. Jakmile jsem ale měla všechny potřebné informace, uklidnila jsem se :D Nemohla jsem ale už dospat soboty. Ze Šumperka jsem odjížděla v 8:10 a do Vídně dorazila o půl druhé. Už když jsem vylezla z metra, potkala jsem fanoušky kapely, až mi to na tváři vyloudilo úsměv. Když jsem dorazila k hale, zahlédla jsem tam už i pár známých tváří. Překvapilo mě, že tam zatím moc fanoušků není :D Jsem zvyklá na něco jiného :D Rozhodla jsem se, že si zatím projdu okolí haly, protože nebylo vážně kam spěchat. Nejdřív jsem zašla na informace, abych se ujistila, kde přesně se bude rozhovor odehrávat. Když to řeknu slušně, nebyli tam zrovna moc informovaní :-/ Pak jsem došla až k tourbusu kapely, který hlídal nějaký security. Zeptala jsem se ho, kde je VIP vstup a on mi to ochotně vysvětlil. Aspoň někdo :D Když jsem k tomu místu došla, pořádně jsem si to okoukla a šla zpět k hale. Postupně jsem se tam seznamovala s dalšími fans. Najednou jeden člen security zavolal, ať se rychle přesuneme od dveří na jiné místo. Prvně to vypadalo tak, že se brzo někde objeví Jared a udělá si naši fotku. Až poté nám vysvětlil, že se teprve odpoledne začnou stavět zábrany. Řekněme to tak, že organizace před halou nebyla zrovna nejlepší :-/ S Jejkou a Domčou jsme se dohodly, že se na nějaké postávání v řadě, která vede až do ulice, vykašleme, a šly jsme do jednoho obchodního domu. Užily jsme si srandu a navíc se pořádně zahřály. Já aspoň na chvíli zapomněla, co mě za pár hodin čeká. Později jsme se vrátily k hale, kde byla stále stejná situace, jen ta fronta byla už o dost delší :D Tak jsme jen pozdravily holky a pokračovaly jsme do kavárny u haly. Dobře, nechovaly jsme se v tu chvíli jako správné fanynky, které netrpělivě čekají v řadě. Ale mě to bylo fuk. Stejně by mi to na nic nebylo, když mě za chvíli čekal ten důležitý moment! Seděla jsem s holkami v kavárně a společně jsme probíraly různá témata. Najednou se u mě dostavila dost velká nervozita. Nescházelo moc, abych to holkám prozradila, ale nakonec jsem to neudělala :D Holky mě ale dokázaly relativně uklidnit, takže jim tímto ještě jednou děkuji za příjemně strávené odpoledne ;-) Moc si toho cením! Následně jsme vyšly ven a já holkám řekla, že se ještě chvíli projdu a rozloučila se. Je zajímavé, jak snadno se dá ztratit ve Vídni, aby nikdo nevěděl, co mě čeká. Došla jsem až k místu, kde byl vstup pro VIP. Najednou jsem dostala sms od paní z backstage, že ze zdravotních důvodů nebude dnes v hale přítomna, takže mám kontaktovat jejího kolegu. Zavolala jsem tedy na jeho číslo a domluvila se, že mě za chvíli vyzvedne. Pak přišel asi 25letý kluk s oznámením, že rozhovoru se zúčastní jen Tomo, protože ostatní se včas nedostanou z hotelu do haly. Moje první slova byla: "Oh no, only Tomo?" Ano, byla jsem zklamaná. Tak dlouho se těším, že je konečně všechny uvidím. Zase mi to něco překazilo. Ten kluk mi řekl, ať se na chvíli posadím na sedačku u vstupu. Já si hned vytáhla papír s otázkami a rychle vybírala ty, které může zodpovědět Tomo. Za moment mě už vedli po schodech dolů do backstage. Tak už bylo několik novinářů, celý tým 30STM i předkapely. Focení i video bylo zakázáno, takže jsem Vám to nemohla zdokumentovat, ale byl tam velký šrumec. Předkapela s Braxtonem a Timem hráli karty, občas sem tam pobíhali. Následně pro mě přišel Steve, že už mohu jít za Tomem. Po cestě se mě zeptal, jak mě má uvést. A bylo to tu! Ocitla jsem se před šatnou. Steve otevřel dveře, nejdříve jsme prošli malou předsíní, kde se nacházela pouze lednička. Bylo tam příjemné přítmí. V následující místnosti byl velký stůl, na něm spoustu lahví s pitnou vodou a colou. Steve šel přede mnou, zahnul doleva a já hned také. Najednou jsem uviděla někoho, na koho jsem se tak dlouho těšila. Steve mě představil, Tomo mě hned pozdravil, já jeho také, vstal z okraje křesla, vzájemně jsme si podali ruku a on mi hned řekl, že mě rád vidí (další novinářce to neřekl :D ). Řekl mi to jako první ;-) Já jsem na to odpověděla, že jsem samozřejmě také moc ráda, že ho poznávám. Pak mě zdvořile pobídl, ať se posadím. Až potom si on opět sedl na okraj křesla. Řekl, že můžeme začít, že není moc času. Já mu ale prvně chtěla předat dárky. Pro něj jsem měla přívěsek (kříž) a stříbrný prsten, z kterého měl docela velkou radost. Poté jsem mu dala dárek pro Vicky- přívěsek se srdíčky, z čehož byl překvapen, že jsem na ni nezapomněla. Shannon měl dostat kožený náramek a party brýle. Bohužel si je nakonec na afterparty nevzal :-/ A dárek pro Jareda jsem měla venku. Tomo se nabídl, že všechny dary předá. Jen jsem mu připomněla, že je to dárek k narozeninám, které měl mít Jared už za měsíc. A přišla chvíle na rozhovor. Tomo trpělivě odpovídal na každou otázku a nemusela jsem ho nijak nutit na něco odpovídat, i když jsem se původně měla ptát jen na hudbu :D Ale uznejte, byla by to nuda, kdybych se stále ptala na to samé :D Když Tomo odpověděl asi druhou otázku, uvědomila jsem si, že jsem mu zapomněla sdělit, že dotazy pochází od fanoušků kapely, ale ti nemají ponětí, nač jsem je potřebovala. Tento nápad se mu zalíbil. Během celého rozhovoru sršel vtipem, měl dobrou náladu, párkrát i moc dobře zavtipkoval. Prostě typický Tomo. A ten jeho smích :D Před rozhovorem jsem byla nervózní, ale v jeho přítomnosti jsem se uklidnila. Stále mi nějak nedocházelo, že si právě povídám s někým tak známým. Přesně tohle jsem chtěla zažít. Aspoň na pár minut kluky poznat i jinak, než ze stage. Zatím se mi to splnilo jen z 1/3, ale já se jen tak lehce nevzdám. Neustanu, dokud nedosáhnu svého cíle ;-) Když přišla řada na otázku o Los Angeles, Tomo se najednou celý rozzářil. Zmínil se totiž o své domově. Byl tak upřímný. A teď ještě zmíňka o ČR. To, co mi na ty otázky odpověděl, bylo tak milé. Hezky se to poslouchalo ;-) Přestože jsem na rozhovor měla mít 10 minut, asi od poloviny tam už byla následující novinářka a členové týmu. Mně to ale bylo jedno! Po vzkazu pro fans, který jsem chtěla nahrát, ale nebylo mi to dovoleno, jsem Tomovi poděkovala za rozhovor a poprosila ho o podpisy pro kamarádky. Jeden jsem si nechala dát na ruku. Doteď, když se na ten podpis podívám, mi to připomene tu skvělou chvíli, které jsem byla součástí. Měla jsem už jít, ale mě to nedalo, otočila jsem se směrem k Tomovi a obejmula. Tenhle okamžik byl z celých 15 minut (ano trošku jsem přetáhla) ze všech nejlepší. Tomo mě obejmul pevně, ale zároveň i jemně. Už jsem vážně musela jít. Nemohla jsem si vybrat lepší rozloučení. Celé mi to přišlo jako sen, jinak to ani popsat nejde. A jak na mě Tomo zapůsobil? Přišel mi velmi příjemný, skromný, ale svým způsobem i roztomilý a vtipný. Když jsem vyšla ven, Steve ode mne převzal dárek pro Jareda. Rozloučila jsem se v backstage a už spěchala zpět k hale. U kontroly jsem prošla snadno, takže jsem mohla rychle zamířit dovnitř. Bylo tam už dost plno. Prohlédla jsem si, jak vypadá aktuální situace a začala se s omluvou pomalu cpát doprostřed. Nakonec jsem se dostala až k místu ke zvukařům. Od pódia jsem byla si 20 metrů daleko, takže výhled při mé výšce nebyl zrovna nejlepší. Ale s tím se už počítalo. O předkapele se nemá cenu ani zmiňovat, protože to byla katastrofa :D Čekání do začátku koncertu nám organizátoři zkracovali promítáním klipů 30STM. Kolem deváté se konečně rozeznělo Escape. Uvědomila jsem si, tohle slyším naživo naposledy na dlouhou dobu dopředu. O to víc jsem si chtěla ten koncert užít. I na klucích bylo vidět, že jsou plni energie. Nejvíce to bylo poznat na Jaredovi, který na pódiu úplně řádil a dával ze sebe, co nejvíce může. Tentokrát ze známých songů vynechali jen Attack. Když došlo na L490, bylo mi jasné, že za chvíli se Jared objeví s kytarou a bude akustická část. Očekávala jsem, že bude buď na molu, nebo na nějakém balkoně, takže na něj stejně moc neuvidím. Ale pak se stalo něco, co mě zaskočilo. Najednou vidím, jak potmě běží Jared mezerou mezi zábranami a míří k místu, kde byli zvukaři. Ano, akustika se bude odehrávat přímo u mě. Jared poděkoval za skvělou show a začal hrát Alibi! Tím si u mě vyžehlil, že nakonec nedorazil na rozhovor :D A protože jsem se na Alibi moc těšila a píseň má pro mě speciální význam, pořádně jsem si ji vychutnala. Náhle se mi podíval Jared přímo do očí ;-) To byl ten moment, na který jsem čekala. Už mi bylo jedno, co se bude dít potom. On si to sice nebude pamatovat, ale já ano. Mám další pěknou vzpomínku k téhle nádherné písni. Následně zahrál kousek Kings And Queens, i když já bych raději slyšela Modern Myth. Pokračovalo se s The Kill ;-) Po polovině odehrané písně Jared odložil kytaru a skočil na zábranu před ním. Poté proběhl mezerou a skočil mezi fanoušky. Zase se proběhl mezerou a skočil mezi fans na druhé straně ode mne. Úžasný to zážitek, to Vám povím. Poprvé mi byl Jared v podstatě na dosah ruky. A už se rozezněla moje srdcovka From Yesterday. Tak ráda jsem ji zase slyšela naživo ;-) Už se mi po ní stýskalo. Hurricane nakonec kluci nezahráli, pouze pustili video. Ale Closer To The Edge nemělo chybu. Miluji, když se ke konci písně objeví papírkový déšť. Tahle píseň mě vždy nabije pozitivní energií a naživo je to ještě lepší ;-) Ještě před ní Jared vytáhl na pódium několik fanoušků, mimo jiné i sourozence, které známe už z PCF :D Protože se klukům líbilo, jakou jsme vytvořili atmosféru, rozhodli se, že uděláme takový menší Summit. Takže jsme tleskali, dupali nebo pískali do rytmu. Tohle patřilo k vrcholům koncertu. Byla to zábava a Jared se opět choval crazy :D A už se čas naplnil a byla tu poslední píseň večera. Na pódium se dostala i Žanet s českou vlajkou. V půlce písně opět Jared chtěl, ať si dřepneme. Díky mé výšce to u mě ani nebylo potřeba :D Kluci se rozloučili, Shannon hodil mezi fans několik paliček a bylo po všem. Jedna dlouhá éra skončila. Je to smutná záležitost, ale oni se kluci zase vrátí. Jen si na to budeme muset ještě chvíli počkat. Po koncertě jsem hned spěchala k VIP vchodu, jestli náhodou kluky nezahlédnu. Ale bohužel. Tak jsem se vrátila k místu, kde jsme měli domluvený sraz. Tam jsem se setkala s holkami, které neměly ubytování a nešly na afterparty. Já jsem ale změnila názor. Když jsem si užila Toma na rozhovoru a Jareda při akustice, chtěla jsem i Shannona vidět zblízka. Ještě jsme ale na chvíli šly z druhé strany čekat, jestli se náhodou kluci neobjeví. Pak už jsme zamířily do metra, kde jsme se sešly s dalšími holkami. Společně jsme se dopravily až k místu, kde se měla odehrávat afterparty. Trošku jsme bloudily, ale nakonec jsem to místo našla. Holky ale chtěly jít zpátky. Když jsem došla k tomu klubu, dozvěděla jsem se, že do klubu pustili více lidí, ale zároveň dál prodávají další lístky. Jakmile se klub naplnil, čekalo se na každého, kdo klub opustí, aby tam mohl jít další. Na místě jsem se tedy otočila a vrátila se zpět za holkami do metra. Dost mě to ale mrzí, že jsem se tam nedostala :-/ Zbytek noci jsme strávily na nádraží nebo v metru a zažily spoustu srandy :D Nad ránem jsme se už rozdělily a já zůstala na nádraží jen s Míšou. Měla jet až o hodinu později, ale nechtěla jsem ji tam nechávat samotnou, tak jsme jely společně. V Břeclavi jsme se rozloučily a já frčela do Šumperka. Tam jsem se dostala asi ve 12 hodin. Kupodivu jsem nebyla tak unavená, jak jsem to čekala. Spíš bylo horší, že jsem přišla o hlas. Všechno se zvládne. Důležité je, že jsem si celý den a noc pořádně užila. Na 26. listopad 2011 nikdy nezapomenu a děkuji všem za skvělé zážitky. Bylo to super!Vaše Ragosta33

Setlist:01) Escape02) A Beautiful Lie03) This Is War04) 100 Suns05) Search And Destroy06) Vox Populi07) Night Of The Hunter08) L49009) Alibi (akustika)
10) Kings And Queens (refrén-akustika)11) The Kill (akustika)
12) From Yesterday13) Closer To The Edge14) Hurricane (video)15) Kings And Queens

30 Seconds to Mars ve Vídni - videa (26.11.2011)

A Beautiful LieThis Is WarSearch And DestroyVox PopuliNight Of The HunterAlibiKings And Queens + The KillFrom YesterdayCloser To The EdgeJared is speaking and recording the crowd

Kings And Queens